Na přání našeho klienta jsme provedli analýzu přítomnosti azbestu ve vodě.

Tento rozbor vody je zajímavý tím, že detekuje množství vláken azbestu ve vodě, které se vody mohou dostat z vodovodních trubek vyrobených z azbestocementové směsi. Tyto trubky se v ČR vyráběly do roku 1975.

Vzhledem ke známým karcinogenním účinkům azbestových vláken při inhalační expozici se již před mnoha lety začala podezřívat z karcinogenního účinku také expoziční cesta ingescí (orální) zejména ve spojitosti s přítomností těchto vláken v pitné vodě distribuované azbestocementovým potrubím.

NORMA

V České republice byl azbest zařazen mezi sledované ukazatele pitné vody až normou ČSN 757111 Pitná voda, platnou od 1.1.1991.

Azbest však tehdy nezávaznou, doporučenou limitní hodnotu ve výši 3 × 105 vláken/l. Z následujícího legislativního předpisu (vyhláška MZ č. 376/2000 Sb.) ovšem azbest vypadl a tak se běžně netestuje.

Jediný dnes známý v současné době stanovený limit pro azbest v pitné vodě je z USA.
US EPA (Americká agentura pro ochranu životního prostředí) stanovila v roce 1989 limitní hodnotu na 7×106 vláken/l (7 Million Fibres per Litre – 7 milionů vláken na litr). Počítají se jen vlákna delší než 10 µm, metoda pro stanovení je transmisní elektronová mikroskopie.

VODOVODNÍ ŘAD U NÁS

V České republice bylo podle údajů z majetkové evidence v roce 2009 celkem 72 793 Km vodovodních řadů, z toho 2 853 km (3,9 %) bylo z jiného materiálu (mimo kov a plast).
Vzhledem k jeho stáří a odhadované délce životnosti (podle některých odhadů 20 až 30 let) je většina těchto řadů již za hranicí své životnosti, vyznačuje se vyšší poruchovostí a je obtížně opravitelná.

RIZIKA

Hovoříme-li o rizicích souvisejících se stářím azbestocementového potrubí pak vedle uvolňování vláken do vody je zmiňován také problém s vyluhováním hydroxidů což vede ke změně pH distribuované vody a zvýšenému usazování vodního kamene v potrubí a domovních instalacích.
Hlavní riziko je ale jiné a souvisí vedle koroze také s mechanickými vlastnostmi azbestocementového potrubí (a jejich spojů) především s jejich křehkostí. Tím rizikem jsou stále častější poruchy dožívajícího potrubí které ohrožují nezávadnost mikrobiologické kvality vody. Při prasklém potrubí dříve než dojde k opravě může dojít ke kontaminaci vody znečištěnou podzemní vodou a i veškeré práce na vodovodní síti které jsou spojeny se zásahem do vnitřku potrubí představují zvýšené riziko kontaminace vody a ohrožení její nezávadnosti především z hlediska mikrobiologického. V tom spočívá hlavní současné riziko azbestocementového potrubí pro kvalitu pitné vody nehledě k problémům s provedením samotné opravy.

Protože tento stav představuje zvýšené riziko mikrobiologické kontaminace distribuované vody při haváriích tohoto potrubí a na základě předběžné opatrnosti nelze pominout ani určité, byť asi velmi nízké, riziko z uvolňovaných azbestových vláken do vody, stejně jako riziko pro pracovníky provádějící opravy tohoto potrubí, je nepochybně do budoucna žádoucí jeho náhrada jinými vhodnějšími materiály.

Dobrá zpráva je, že jsme v pitné vodě našeho klienta žádná azbestová vlákna nedetekovali a jediný problém, který má je chlor. Ten je snadné řešit celou škálou produktů, účinné jsou filtry na bázi uhlíku, například: Filtrace F1 nebo Ultrafiltrace F3.
A pro zdravé sprchování bez chloru: Sprchový filtr.
V případě, že bychom vlákna azbestu v pitné vodě detekovali, navrhovali bychom použití membránové technologie, konkrétně nanofiltraci: Athena Nano+.

Zdroj: MUDr. František Kožíšek CSc. a Mgr. Petr Pumann vedoucí NRC pro pitnou vodu
https://voda.tzb-info.cz/materialy-voda-kanalizace/4586-stanovisko-nrc-pro-pitnou-vodu-k-pouzivani-azbestocementovych-potrubi-pro-dopravu-pitne-vody

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli.