Acidobazická rovnováha

Pod pojmem Acidobazická rovnováha rozumíme soubor tělesných procesů, které zabezpečují, aby kyselé a zásadité látky v našem těle zůstaly v rovnováze.

Laická i odborná veřejnost se často ptá:

„Co se stane v těle se živou (zásaditou) vodou, když je žaludek přeci kyselý?“

Nejdříve jednoduše vysvětlíme základní metabolické jevů lidského těla.

Žaludek produkuje žaludeční šťávy nejen za účelem trávení potravy, ale i hubení všech druhů patogenů, které přicházejí do těla spolu s potravou.

Kyselost žaludečních šťáv je běžně udržována na úrovni kolem pH 2. Když konzumujeme jídlo a pijeme nápoje, zejména pak zásaditou vodu, pH prostředí žaludku se zvyšuje. Žaludek detekuje tuto změnu a žaludeční stěna začne vylučovat více kyseliny chlorovodíkové (HCl), aby se pH srovnalo zpět. Kyselost žaludku se obnoví.

V lidském těle neexistuje žádná kyselinová zásoba, buňky v naší žaludeční stěně produkují kyselinu chlorovodíkovou „na požádání“. Látky, které do procesu tvorby kyseliny v žaludku vstupují, jsou: oxid uhličitý (CO₂), voda (H₂O) a chlorid sodný (NaCl) nebo chlorid draselný (KCl).

Tyto reakce můžeme zapsat chemickými vzorci:

NaCl + H₂O + CO₂ = HCl + NaHCO₃
nebo
KCl + H₂O + CO₂ = HCl + KHCO₃

Jak vidno, vedlejší produkt tvorby kyseliny chlorovodíkové je hydrogenuhličitan sodný (NaHCO₃) nebo hydrogenuhličitan draselný (KHCO₃), které jsou uvolňovány do krevního oběhu, a neutralizují přebytečné kyseliny v krvi.

Tím, že naše tělo stárne, stresujeme se, konzumujeme nevhodnou stravu, nesprávně dýcháme či jinak nepříznivě žijeme, se koncentrace těchto hydrogenuhličitanů snižuje a dochází k tzv. acidóze.

Je to přirozený důsledek toho, jak naše tělo hromadí více a více kyselých odpadů.

Mezi stárnutím a akumulací kyselin v těle existuje přímý vztah.

Může se zdát, že zásaditá živá voda nikdy nemá možnost ovlivnit naše tělo, protože je žaludkem okamžitě neutralizována. Tělo ovšem na zásaditou vodu reaguje velmi pozitivně a to přímo úměrně její konzumaci což je možno snadno změřit pomocí pH krve, slin a moči.

Buňky našeho těla jsou mírně zásadité. Aby mohly produkovat kyselinu, musejí také produkovat zásadu, aby byla zachována rovnováha.

Jakmile se pH žaludku dostane na vyšší hodnotu pH než 4, žaludek ví co dělat, aby docílil snížení. Nicméně pokud hodnota pH žaludku z jakéhokoliv důvodu klesne pod 2, samoregulační mechanismus v žaludku přestává fungovat. To je důvod, proč si někteří lidé dávají na pálení žáhy jedlou sodu, která je velice zásadotvorná a uleví si tím od kyselých žaludečních plynů, bolesti a nepříznivého vlivu na sliznici jícnu.

Dalším příkladem tělesného orgánu, který produkuje kyselinu za účelem získání zásady, je slinivka.

Jakmile v těle požitou potravu v žaludku rozštěpíme, odchází do tenkého střeva. Potrava je v tomto bodě tak kyselá, že by mohlo dojít k poškození střevní stěny. Aby se tomuto zabránilo, slinivka produkuje alkalické šťávy. Tyto šťávy jsou hydrogenuhličitanem sodným, který je smíchán s kyselou směsí potravy odcházející ze žaludku.

Pro tvorbu hydrogenuhličitanů, musí slinivka produkovat kyselinu chlorovodíkovou, která jde dále do našeho krevního oběhu. Pokud pociťujeme ospalost při trávení potravy, to je doba, kdy se kyselina chlorovodíková dostává do krevního oběhu. Tato kyselina je hlavní složkou antihistaminik, a stejně jako např. při užívání léků na alergie nám tato složka způsobuje ospalost.

Zásady a kyseliny produkovány v lidském těle se musí rovnat, a proto jakákoliv nerovnováha (acidóza nebo její méně častý opak – alkalóza) je pro tělo škodlivá a dlouhodobě narušuje zdraví člověka.

Dodáváme-li při acidóze zásaditou složku do těla externě, výsledkem jednoduchý a dokonale fungující efekt obnovení rovnováhy v našem těle!

Máte problém s překyselením organismu?

Pozn.: Výše uvedený text je značně zjednodušen pro snadné pochopení problematiky.

Zdroj: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Pokračovat ve čtení ⬇